Tvorba síťových adres

  • Článek

Platí pro: Windows SBS 2008

Internet vs. místní síť

Pokud je skupina počítačů vzájemně propojená v relativně malé oblasti, označuje se tato oblast jako místní síť (LAN). Je-li síť LAN dostupná jen určitým osobám (například zaměstnancům společnosti), označuje se jako privátní nebo interní síť. Internet je veřejná síť, protože do ní má přístup mnoho uživatelů a počítačů z různých sítí. Síť znázorněná na obrázku 6 je síť LAN, kterou lze použít pro připojení k Internetu.

ccd23036-6b60-4a90-b80b-150f93a63680

Místní síť v malé firmě můžete pomoci fyzicky zabezpečit konfigurací hardwaru nebo softwaru tak, aby směrovač působil jako brána na Internet Brána je kombinací hardwaru a softwaru, který propojuje dva různé typy sítí, například soukromou síť a veřejnou síť. V bráně musí být instalovány nejméně dva síťové adaptéry, jeden pro připojení k Internetu (síťový adaptér poskytovatele ISP) a druhý pro připojení k soukromé nebo místní síti (adaptér místní sítě), jak znázorňuje obrázek 6.

Vytváření veřejných vs. soukromých adres

IP adresa je jedinečná číselná hodnota, která slouží k označení počítače v síti. Existují dva typy IP adres: veřejné (označované také jako globálně jedinečné IP adresy) a soukromé.

  • Veřejné IP adresy jsou přiřazovány úřadem IANA (Internet Assigned Numbers Authority). Úřad ručí za to, že adresy jsou globálně jedinečné a dosažitelné v Internetu. To zajišťuje, že více počítačů nemá stejnou IP adresu.

    Poskytovatel služeb Internetu (ISP) získá řadu veřejných IP adres od úřadu IANA a následně je přidělí zákazníkům, aby je mohli používat při připojování k internetu prostřednictvím poskytovatele ISP.

    Veřejné IP adresy lze směrovat v Internetu. To znamená, že počítač s veřejnou IP adresou je viditelný ostatním počítačům v Internetu.

  • Soukromé IP adresy nelze v Internetu používat. Úřad IANA vyhradil tři bloky IP adres, které nelze v globálním Internetu používat. Tyto tři bloky jsou privátní IP adresy a používají se v sítích, které se k Internetu přímo nepřipojují.

    Soukromá IP adresa spadá do jednoho z následujících bloků nebo rozsahů adres:

    • 192.168.0.0/16: Tento blok povoluje platné IP adresy v rozsahu 192.168.0.1 až 192.168.255.254.

    • 172.16.0.0/12: Tento blok povoluje platné IP adresy v rozsahu 172.16.0.1 to 172.31.255.254.

    • 10.0.0.0/8: Tento blok povoluje platné IP adresy v rozsahu 10.0.0.1 to 10.255.255.254.

    Další informace o privátních IP adresách získáte v dokumentu RFC 1918, „Alokace adres pro privátní sítě Internet,“ na adrese https://go.microsoft.com/fwlink/?LinkID=16424.

Většina malých firem dává přednost použití privátních IP adres v místní síti, protože poskytovatelé ISP obecně účtují poplatky za každou veřejnou IP adresu používanou malou firmou. Proto je použití veřejných IP adres v místní síti nákladné. Proto je vhodnější zakoupit jednu globálně jedinečnou IP adresu a používat ji pro rozhraní směrovače, který se připojuje k poskytovateli ISP než zakoupit globálně jedinečnou IP adresu pro každý klientský počítač v místní síti.

Ve většině případů se proto doporučuje privátní IP adresa 192.168.0.1, 192.168.1.1 nebo 192.168.2.1 pro místní síť během instalace systému Windows SBS 2008.

Adresy IPv4 vs. adresy IPv6

Systém Windows SBS 2008 vyžaduje adresu IPv4, ale podporuje také adresy IPv6 při použití ve stejné síti.

Protokol IPv4

Verze internetového protokolu (IP), která se běžně používá, je verze 4 (IPv4), která se od publikování standardu RFC 791 v roce 1981 výrazně nezměnila. IPv4 je robustní, snadno implementovatelný, vzájemně spolupracující a s možností škálovatelnosti na globální program, který funguje v Internetu.

Internet se nadále exponenciálně rozrůstá a přijetí širokopásmových technologií, jako jsou kabelové modemy, zařízení pro mobilní informace, jako jsou zařízení PDA a mobilní telefony, znamenají nutnost použití mnohem více adres.

Protokol Pv6

Protokol IPv6 značně zvyšuje množství dostupných adres. Nejzjevnější rozdíl mezi protokoly IPv6 a IPv4 spočívá ve velikosti adres. Adresa IPv4 je dlouhá 32 bitů a adresa IPv6 128 bitů, což je čtyřikrát delší než adresa IPv4.

Dynamické vs. statické IP adresy

Místní síť může používat statické a dynamické IP adresy. Chcete-li konfigurovat síť, která se snadno podporuje, nakonfigurujte všechny klientské počítače tak, aby získaly IP adresu ze služby serveru Dynamic Host Configuration Protocol (DHCP) Server, která je v systému Windows SBS 2008.

Dynamické IP adresy

Dynamické IP adresy se získávají ze serveru DHCP a mohou se čas od času měnit. Dynamickou IP adresu počítačů v síti můžete zadat tak, že nakonfigurujete jeden nebo více serverů DHCP. Serveru DHCP musí být přiřazena statická IP adresa.

Statické IP adresy

Statická IP adresa se nemění. Přiřazuje ji správce sítě a ručně se zadává do vlastností síťového adaptéru, který je na serveru nebo v klientském počítači. Statická IP adresa nevyžaduje, aby byl v síti spuštěný server DHCP.

Určité typy serverů musí používat statickou IP adresu. Patří mezi ně servery DHCP, DNS, WINS a všechny servery, které umožňují přístup uživatelům využívajícím Internet. Pokud počítač obsahuje více síťových adaptérů, je třeba každému adaptéru přiřadit samostatnou statickou IP adresu.